Cécile Vogt

Skutečnost, že Cécile Vogt byla třináctkrát nominována na Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu, ale nikdy ji nezískala, ukazuje na nízké postavení vědkyň na počátku 20. století.

V roce 1893 byla jako jedna z mála žen přijata na lékařskou fakultu v Paříži. V roce 1899 se provdala za Oskara Vogta. S ním pracovala 60 let na výzkumu mozku. V roce 1900 jí byl v Paříži udělen doktorát medicíny. Od roku 1902 pracovala Vogtová v neurobiologické laboratoři založené jejím manželem na Univerzitě Friedricha Wilhelma v Berlíně - zdarma. Licenci k výkonu lékařské praxe v Berlíně získala Vogtová až v roce 1920, kdy se stala vedoucí oddělení v Ústavu císaře Viléma pro výzkum mozku. V roce 1932 se stala členkou Německé akademie věd Leopoldina.

Po roce 1933 ji sílící represe ze strany nacistického režimu donutily opustit Berlín a pokračovat ve výzkumu v Neustadtu ve Schwarzwaldu.